Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce  

        První osídlení území obce (Čáslavska) spadá, dle archeologických nálezů z roku 1976, již do mladší doby kamenné a pozdní doby bronzové, s pozůstatky šťítarského stupně knovízské kultury. Později vznikly na tomto území slovanské osady, které se zde udržely až do vzniku přemyslovského státu.

        Nejstarší písemná zpráva o obci, jako takové, pak pochází z roku 1242. Objevuje se v listině českého krále Václava I., vydané 7. července 1242 na hradě Křivoklátě. Listina zmiňuje Potěhy jako farní ves tvořenou dvěma sídlišti stojícími na knížecí přemyslovské půdě pod čáslavským Hrádkem (tehdy župním hradem) ještě před založením královského města Čáslavi.

        V té době vlastnil obec pan Jan z Polné, který hrad obýval v letech 1220 - 1250 společně se svými dvěma bratry Jarošem a Přibyslavem. Ve znaku mělo panstvo z Polné ORLICI NA ŠTÍTU. V roce 1265 se stala obec Potěhy "královským městem".

        Drobovické komendě připadly Potěhy někdy mezi lety 1242 - 1268, tj. během 25 let po vydání královské listiny, datum však nelze s jistotou stanovit, neboť přesná data smrti manželky Jana z Polné, Kateřiny z Močovic, neznáme. Po zániku drobonické komendy v husitských válkách , byly Potěhy koupeny Janem Špetelem z Prudic, od něj Potěhy odkoupil Diviš Žehušický z Nestajova.Ten je odkázal svým synovcům, kteří Potěhy roku 1540 prodali Kunešu Bohdaneckému z Hodkova. V roce 1558 prodal Potěhy jho syn Heřman z Čáslavi. V knize "Dějiny města Čáslavi" na straně 125 můžeme číst: "Heřman mladší Bohdanecký z Hodkova část majetku svého, totiž Potěhy s lidmi usedlými a poddacím právem i krčmou se vším příslušenstvím a potokem, počna od cesty, který jde k Bratčicům až po cestu k Tupadlům - smlouvou z roku 1558 prodal obec městu Čáslavi za 2 090 kop grošů českých".

        V roce 1620, po Bitvě na Bílé hoře, byly Potěhy, již jako součást tupadelského panství, prodány rodu Trčků. Panství bylo roku 1624 panovníkem za dobré služby postoupeno lajtnantu Arnoštovi, hraběti a svobodnému pánu ze Suys, rodem z Francie. V roce 1642 dal hrabě postavit ke kapli nynější chrámovou loď a faru. Syn hraběte Ferdinand Leopold de Suys prodal roku 1656 obec Potěhy svobodnému panu Václavu ze Štenberku, jehož majetek zdědil František Matyáš Karel ze Šternberku. Jeho nejmladší dcera panství zdědila v roce 1676, kdy se také provdala za hraběte Šebestiána Wolfa z Pöttingů a na památku svého otce nechala roku 1700 vystavět zámeckou kapli nad Schořovem. Dalším dědicem se stal syn hraběte Františka - Karel, který dal roku 1734 postavit zámek v Tupadlech. Hrabě Karel panství zadlužil tak, že byla roku 1739 na tupadelské panství uspořádána veřejná dražba, v níž celé panství, včetně obce, získala hraběnka Kateřina Auerspergová ze Schönfeldu a připojila je tak k panství žlebskému, které v té době tvořilo 31 obcí. Tento stav trval až do roku 1848. 

        V současné době jsou Potěhy obcí ulicového typu, táhnoucí se od severozápadu k jihovýchodu, kde se nachází kostel sv. Gotharda, o jehož gotickém původu svědčí první písemná zmínka z roku 1268. V průběhu staletí byl kostel doplňován a až roku 1856 - 1873, dle plánů F. Schmoranze, přestavěn.

        Škola byla v obci zřízena ještě před rokem 1802, kdy téměř celá vesnice včetně první školní kroniky, která byla současně knihou farní, lehla popelem. V dnešní době zdejší školu navštěvuje 300 dětí z Potěh, Tupadel, Drobovic, Horek, Hostovic, Adamova, Přibyslavic, a Schořova.

        Úctyhodnou tradici má v obci též divadelní ochotnický spolek, který vznikl již roku 1867. Založil jej pan Horák, majitel zdejšího hostince a hospodářství "Na Horkách". V roce 1962, podle záznamů obecní kroniky, činnost divadelního spolku ustala.